Embedded Files
Vycházka kolem zbytků lehkého opevnění (LO) v okolí Mníšku (Pražská čára – úsek B8)
Jedná se o místopisnou vycházku v okolí Mníšku. Cílem je seznámit se s místy kde opevnění stálo, připomeneme si základní informace v souvislosti s historií ČR a typologií opevnění použitého v terénu u Mníšku. Cílem není historické školení a historický a technický rozbor LO. Více informací je pro všechny zájemce v online zdrojích. Z původního LO bunkrů (lidově řopíky z ŘOP) místního stavebního úseku B8 zůstaly jen prohlubně, zbytky betonu značné pevnosti (450 kg/cm2) a záhozy. Občas je poznat průsek pro zátaras. Cesta bude cca 3 km terénem, cca 90 min.
Zpracoval (průvodce): Petr Dušek, 4/2024 z níže uvedených zdrojů, dostupných archivních a foto materiálů, map GPS a vlastního průzkumu v letech 2014-2015
Zdroje :
https://www.pamatkovykatalog.cz/usek-lehkeho-opevneni-csr-23043479
Státní okresní archiv Praha-venkov se sídlem v Dobřichovicích
Vojenský ústřední archiv (VÚA)
Přílohy mapy s GPS, dosud objevené či jinak dostupné fotografie (odstřelené LO u Mníšku, stavba LO, letecké), foto materiálů z archivů, schematické znázornění typů LO ( v PDF a následně vytisknuté )
Příprava – koncepce opevnění, historie mezi válkami, typy LO a jejich konstrukci (materiál přiložen v odkaze).
Výchozí bod – 482 m n.m. Malá Svatá Hora - kaple Navštívení Panny Marie
Klasicistní poutní kaple Navštívení Panny Marie - postavena v r. 1809 Edmundem Chvalskym z Prahy; pozemek a stavební materiál daroval mníšecký hrabě Josef z Unwertu. Kaple, vysvěcena r. 1811, patří k farnímu kostelu sv. Václava v Mníšku. Jednolodní prostor založený na čtvercovém půdorysu ukončuje lehce odsazená apsida. Ze sedlové střechy vyrůstá sanktusníková věžička s lucernou. Plochu nad portálem prolamuje okno s odsazeným segmentovým záklenkem, uzavřené plechovým obrazem s P. Marii Kytínskou. Součástí výzdoby je křížová cesta a sochy světců – sv. Antonína Poustevníka, sv. Prokopa, sv. Pavla a sv. Ivana.
Jednotlivá zastavení:
Zbytky bunkrů 30, 27, 26, 25, 24, 23, 22, 21, 20, 18, 14, 7
U prvního zastavení (30) – historie a koncepce opevnění (lehké, těžké, tvrze), typologií LO (vzor 36 a 37 A,B,C,D,E) a konstrukce LO, výzbroj kulomety. Popis úseku B8 Pražské čáry (kde, odkud, kam) a archivní materiály (např. že práce na LO u Mníšku byly tajné) a fotografie z příloh.
U dalších zastavení - podávat podrobnější informace k typům a konstrukci LO, uvést typ původního bunkru na místě (Např. objekt typu A-120 má dvě boční střílny, jejichž středové osy navzájem svírají úhel 120°) a nákres typu, případně další archivní materiály a fotografie z příloh.
Konec vycházky je u zbytků bunkru 18. Kdo bude chtít, může pokračovat do Stříbrné Lhoty (bunkry 16 až 7).
Vycházka u železorudného dolu Skalka u Mníšku pod Brdy
Jedná se o místopisnou vycházku v okolí Mníšku. Součástí vycházky není návštěva podzemní části dolu – je možno domluvit se s Montánní společnost o.s. (montannispolecnost.cz). Cílem vycházky je seznámit se s místy kde byl důl, s topologií dolu a s historií dolování pod Skalkou. Připomeneme si též základní geologické skutečnosti a jevy vedoucí ke vzniku ložiska železné rudy u Mníšku. Doba cca 90 minut a 2 km terénem.
Zpracoval (průvodce): Petr Dušek, 5/2024 z níže uvedených zdrojů, dostupných archivních a foto materiálů, map, GPS a vlastního průzkumu.
Zdroje :
Přílohy – důlní mapy a dostupné fotografie ( v PDF a následně vytisknuté )
Příprava – geologie, koncepce a historie dolu Skalka, způsoby těžby (materiál přiložen v odkazu)
Výchozí bod – 465 m n.m. na konci ulice V Lipkách pod Skalkou
Jednotlivá zastavení:
Výchozí bod konce ulice V Lipkách pod Skalkou (geologický úvod, vznik ložiska)
Bývalá šachta Terezie (historie dolu)
Stará výdušna a trafostanice (topologie a mapa dolu, způsob těžby, propady pater)
Svážná Františka (novodobá historie dolu, hrudkovny)
Větrací šachta Nová Františka (mapa dolu a velkotěžba)
Štola Kristýnka západně po úbočí (mapa dolu, patra, propady)
Hřeben – větrací vrt ke křemencovým komorám (těžba křemenců)
Vycházka historickým Mníškem
Popis vycházky Mníškem pod Brdy - mapa
Tento materiál je určen návštěvníkům Mníšku pod Brdy, kteří by chtěli na vlastní oči vidět pamětihodnosti a zajímavá místa obce. Zastavení jsou propojena do trasy, kterou můžete obejít za cca hodinu. Délka je přibližně 1,5 km. Cílem není plně informovat o historii Mníšku, ale propojit místa navazující trasou. V textu jsou odkazy k hlubšímu studiu a historické fotografie.
1)Kostel - (souřadnice 49.86639610984568, 14.259955426628155)
Kostel sv Václava nalezneme v horní části náměstí a byl vystavěn v osmnáctém století (1743-1756) Ignácem Unwerthem bez dominantní věže. Zvonice byla dřevěná mimo kostel směrem k dnešní Lesní správě v horním pravém rohu náměstí. Současná věž byla postavena v roce 1868 z peněz farníků. Nad vstupem do kostela je masivní erb s vyobrazením ostrve (Unwerthové) a hlava turka (manželka Torok). Uvnitř kostela je, mimo jiné, možno vidět náhrobek rodiny Unwerthů a obraz Petra Brandla. Zajímavostí je i oltář s vyměnitelným centrálním obrazem (na obrázku Vánoční téma).
Více o kostele a farnosti se můžete dozvědět na stránkách mníšecké farnosti.
2)Socha sv. Jana Nepomuckého (souřadnice 49.8668, 14.25954)
Stojíte-li čelem ke kostelu, vydejte se vlevo a za přechodem pro chodce vpravo je kopie barokní sochy Jana Nepomuckého z roku 2012 od sochaře Váni (originál z roku 1765 je v kostele sv. Maří Magdaleny na Skalce). Na podstavci je erb rodu Unwertů a Čejků z Olbramovic. Za sochou vidíte budovu dnešní lesní správy, kde jeden čas byla také třída základní školy. Jedná se o jeden z nejstarších domů na Mníšku. Zde prý bydlel při stavbě zámku Engel z Engelsflussu.
3)Pomník padlým ve světových válkách (souřadnice 49.86716, 14.25948)
Níže po chodníčku za silnicí je pomník postavený Okrašlovacím spolkem v roce 1928. Původní jména padlých z 1.světové války byla doplněna obětmi z období 2.světové války. Jméno p. Josefa Vlčka se váže k poválečnému příběhu výbuchu shromážděné munice v bažantnici, při kterém zahynuli sovětský voják, četník a mníšecký ras. V zadní části pomníku je zazděné pamětní pouzdro s dobovými artefakty.
4)Dolní část náměstí s okolím (souřadnice 49.86783, 14.25959)
Přesunete-li se ještě dále po chodníku níže a zastavíte-li se naproti poště, můžete vidět několik zajímavých míst. Vlevo ve svahu vidíte současnou trafostanici přibližně v místech bývalé hospody “Trucovna”, pozdějí svazácké klubovny a nakonec skladu statku. Budova stávající pošty byla dříve využívána jako byt správce zámeckého statku nebo jako třídy obecné školy. Vpravo vedle pošty je dům č.p.3, kde se narodil budoucí 20.královehradecký biskup Josef Doubrava (před domem je informační panel).
5)Zámek (souřadnice 49.86748, 14.25845)
Po schůdcích ve svahu se podél zámecké zdi dostanete před mníšecký zámek. Na fofografii průčelí zámku můžete vidět dnes již zbouraný skleník. Zámek byl do současné podoby vystavěn v letech 1656-1672 Engelem z Engelsflussu. Prostranství před zámkem byl dvůr hospodářství. Z něj se zachovala jen budova současné pekárny. Původně byly budovy po celém obvodu prostranství, ale postupně chátraly a po několika požárech byly strženy. Nad pekárnou můžete vidět původní cihlovou dlažbu ze stájí.
Více se o zámecké historii můžete dozvědět také z webových stránek zámku.
6)Zámecká kovárna (souřadnice 49.86638, 14.25834)
Půjdete-li od zámku vpravo nahoru narazite na konci prostranství na bílý dům, který má v průčelý zašlou pamětní cedulku. Cedulka odkazuje k románu Kája Mařík, s tím, že zde pravděpodobně bydlela zlá kovářka. Každopádně se jedná o jednu z bývalých kováren - zámeckou kovárnu. Půjdete-li uličkou vlevo a cca po 250m opět vlevo úzkou spojovací cestičkou, dostanete se na Dobříškou ulici nad sokolovnou.
7)Sokolovna (souřadnice 49.86551, 14.25894)
V roce 1910 byla nově otevřena restaurace pana Švarce, která se stala domovským přístavem českého sokola. Postupně byly k budově přistavovány další části (sál, boční domek). V 30, letech 20.století sokolové restauraci kupují. Nad vchodem můžeme vidět sokola (odstraněný v průběhu 2.světové války) a velký nápis SOKOL. Předválečné průčelí je trochu vidět na fotografii z pohřbu starosty sokola v Mníšku pana Hušáka. Sál sokolovny sloužil a slouží od svého vzniku k řadě kuturně-společenských akcí. Více se o sokolovně můžete dozvědět na stránkách města - zde. Uvádí se, že zde chvíli bydlel i básník Egon Bondy. Sejdete-li o cca 100m níže ocitneme se před Městským úřadem.
8)Bývalá škola (souřadnice 49.86578, 14.25956)
Budova stávajícího městského úřadu bývala obecnou a pozdějí měšťanskou školou. Zde část života bydlela, coby dcera řídícího učitele, Marie Wagnerová (Felix Háj), autorka Káji Maříka. Na toto působení upozorňuje pamětní deska na budově. Informace o autorce a reáliích jsou zpracovány na webu Kudy z nudy či wikipedie nebo našich stránkách. Od úřadu se vydejte dolů náměstím kaštanovou alejí ke křížení s pěší zónou.
9)Náměstí (souřadnice 49.86647, 14.26071)
Stoupnete-li si tak, abyste stáli čelem k cestě odkud jste přišli, budete mít po pravé ruce kostel. V dolní části kostelní zdi je výklenek, který sloužil jako prodejna zeleniny, sběrné suroviny či sklad munice (staniční stráž) při cvičeních Rakousko-Uherské armády. Dále po pěší zóně byste došli k pomníku F.X.Svobody - spisovatele a mníšeckého rodáka. Za zády máte Velkou restauraci, u které vycházku zakončíme. Tato dolní část náměstí částečně v roce 1866 vyhořela. Větší požár, kterému padla za oběť horní část náměstí, město prožilo v roce 1900. Po levé ruce máte souvislý pás domů začínající policejní stanicí (dříve cukrárna či čekárna ?? autobusu). Prostřední část jižní části náměstí doznala velkých změn - nad obchodem pana Smělého již neuvidíte Minaříkovic statek s navazujícím domem, ale prodejnu potravin (zahrála si i ve filmu Ať žijí duchové). Za cestou k nádraží navazuje Česká pojišťovna (dříve koloniální obchod p. Hušáka). Restaurace Benák měla také jiné určení. Jen masivní budova s vraty zůstává farním úřadem po celou dobu. Sem se přestěhovala M.Černá (F.Háj) po odchodu otce - ředitele školy do důchodu. V prostoru dnešního parčíku stávala původně socha F.X.Svobody. Projděte uličkou mezi prodejnou Albert a Českou pojišťovnou na Malé náměstí.
10)Malé náměstí (souřadnice 49.86516, 14.2617)
Malé náměstí bylo ještě koncem druhé světové války koncem Mníšku. Za statky v horní polovině náměstí následovaly zahrady, políčka a třeba pod dnešní školkou bylo sokolské cvičiště. Z horní části tekl náměstím potok, který napájel rybníček za hospodou U černého koně. Na jeho místě stojí dnes hasičská zbrojnice. Potok byl v 60. letech 20.století zatrubněn. Drobnou zajímavostí Malého náměstí byl výčep piva přes ulici v domě č.p. 93.
11)Bývalá třída školy (souřadnice 49.86571, 14.2623)
Půjdete-li dolů Malým náměstím, tak cca po 200m, před domem č.p.78 narazíte na malou uličku končící plechovými vraty a zákoutím se studnou. Za vraty vidíte štít domu, kde byla v meziválečném období další třída základní školy. Později zámečnícká dílna.
12)F.X.Svoboda, hospody (souřadnice 49.86625, 14.26318)
Na konci Malého náměsti vpravo je dům č.p.23, který je rodným domem spisovatele F.X. Svobody. Na stěně domu do Pražské ulice je v horní části pamětní deska. Vlevo přes ulici je ukázka domu ve stylu selského baroka. Na místě dnešního multifunkčního domu stávala hospoda U české koruny a vpravo dům s mansardovou střechou byla hospoda U černého koně.
13)Velká restaurace (souřadnice 49.86649, 14.26168)
Z vyústění Malého náměstí pokračujte vlevo zpět na náměstí. Cestou míjíme bývalý obchod pana Lukeše (dům vlevo s malými kulatými okénky pod střechou) a vpravo v zatáčce druhá ukázka selského baroka. Na ně již navazuje zahrada Velké restaurace, kde bylo letní posezení s kuželkovou dráhou a v dřívějších dobách vjezd pro kočáry a povozy (foto ze 60.let 20.století). Ve štítě budovy byl prý vymalován alegorický obraz Albrechta z Valdštejna, zrušen po 2.světové válce při opravě fasády. Také Velká restaurace patří k nejstarším kamenným budovám na Mníšku. Nechal ji postavit Engel z Engelsflussu jako dočasné sídlo a přesunul se sem z již zmíněné lesní správy. Zajímavostí je, že střecha domu má stále původní trámy ze 17.století. Ve výčepu je podle klenby vidět, že byl původně průjezdem, kudy vyjížděli povozy. Částečně je to vidět také na vstupu do výčepu.
Zpracoval: David Bílek
Page updated
Report abuse