Myslivci

Myslivecké sdružení Mníšek Pole

Dne 28. dubna 1946 byla v Mníšku pod Brdy založena Lidová lovecká společnost, která měla třináct členů :

Předseda Vojtěch Novák, místopředseda Karel Vašíček , jednatel a pokladník Stanislav Liška, Karel Rygál, Jaroslav Beran, František Kacovský, František Šálek, Václav Baroš, Bedřich Minařík, Josef Mika, Josef Polák, Josef Pechar, František Želina .

A dále pět čekatelů - František Havlíček, Oldřich Humhal, Josef Smělý, Stanislav Brabec a František Minařík.

V roce 1948, vystoupil ze společnosti p. Vašíček, Míka, Polák a B. Minařík, za ně vstoupili do společnosti pánové František Králík, Lubomír Stárek, Václav Procházka a František Bejček. V tomto roce měla myslivecká společnost 13 členů, výměra honitby činila 858,6 ha, uloveno bylo : 2 lišky, 3 toulaví psi, 6 toulavých koček, 15 vran šedých, 7 sojek, 3 jestřábi, 1 káně rousné, 4 krahujci a 2 straky. V tomto roce se také kladla fosforová otrávená vejce , kterými se hubily vrány a škodná.

V roce 1950 se také uzavírala smlouva o plánované dodávce zvěřiny do hospodářského družstva v Dobříši, kdy dodávka zvěřiny musela být uskutečněna do 24 hodin po provedeném odstřelu - 1 srnec, 170 koroptví, 70 zajíců a 50 bažantů.

Dalším důležitým zaznamenaným rokem je rok 1963 kdy se společnost změnila na myslivecké sdružení a členskou základnu tvořili předseda Alois Žaba, místopředseda Lubomír Stárek, hospodář Václav Lébl, pokladník Emanuel Nedvěd, jednatel Jaroslav Kaplan, revizoři František Kacovský a Otakar Široký, členové Jaroslav Zeman, Antonín Kozohorský, Josef Hurt, Jiří Hýbner, Miroslav Mestek, Miroslav Hlušička, Jaroslav Žák, Slepička, Laštovička. Výměra honitby tvořila 949 ha. Na různých brigádách členové odpracovali 680 hodin, z toho ve státním statku 460 hodin. Povinná dodávka zvěřiny v tomto roce byla – 3 srnci, 3 srny, 121 zajíců, 26 králíků, 62 bažantů, v tomto roce bylo zakázáno střílet koroptve. Událostí tohoto roku kromě myslivecké zábavy v mníšecké Sokolovně - Poslední leče, bylo zastřelení 1 divočáka kňoura za bažantnicí v srpnu Václavem Léblem.

ONV Praha-západ schválil 13.12.1982 honitbu Mníšek Pole o výměře 1.885 ha s maximálním počtem 54 členů. Stanovil normované stavy zvěře – srnčí 50 ks, zaječí 330 ks a bažantí 125 ks. Státní statek Praha-západ uzavřel s MS Mníšek Pole 6. ledna 1984 Smlouvu o postoupení výkonu práva myslivosti platnou do 31. 12. 1992. V této době předsedou MS byl pan Dolejš Vladimír a poté JUDr. Talián Ivan, myslivecký hospodář byl Antonín Kozohorský a to až do roku 2013. Sdružení mělo 35 členů. V průměru se lovilo ročně 40 – 55 kusů zvěře srnčí, 1 – 5 kusů divočáků, kolem 100-150 kusů zajíců a 200-250 bažantů.

Na základě zákona č. 512/1992 Sb. o myslivosti bylo založeno honební společenstvo Mníšek Pole. Výbor honebního společenstva ve složení: Králík František, Landa Antonín, Poláček Karel, Raušová Marie a Just Jan předložil 29. prosince 1992 okresnímu úřadu Praha-západ návrh na uznání honitby Mníšek Pole. Honitba o výměře 1.100 ha byla uznána rozhodnutím OÚ Praha-západ 24. března 1993 s normovanými stavy zvěře – srnčí 40 ks, zaječí 150 ks a bažantí 80 ks. Honební společenstvo 25. dubna 1993 honitbu pronajalo mysliveckému sdružení Mníšek pole na dobu 10 let, tj. do 31. března 2003. Předsedou MS byl Jiří Fuchs a to až do roku 2013. Sdružení mělo 21 - 27 členů. V průměru se lovilo ročně 15 až 25 kusů zvěře srnčí, 1 až 8 divočáků, 80 až 100 zajíců a 100 až 120 bažantů.

Na základě nového zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. byla rozhodnutím městského úřadu Černošice honitba dne 17. února 2003 dána do souladu se zákonem. Výměra honitby činí 980 ha s minimálními a normovanými stavy zvěře: srnčí 12-56 ks, zaječí 49-135 ks, bažantí 37-120 ks. 27. března 2003 honební společenstvo honitbu pronajalo mysliveckému sdružení Mníšek Pole na dobu 10 let, tj. 31. března 2013 a pak následně do 31. března 2023. V lovecké sezoně 2003 až 2013 mělo MS 18 členů. V průměru se lovilo ročně 10 – 22 kusů zvěře srnčí, 16 – 41 divočáků, zajíc se již nelovil a 45 bažantů.

V roce 2013 se stal předsedou MS Lubomír Hanuš a mysliveckým hospodářem Jiří Fuchs. V lovecké sezoně 2013 až 2022 mělo MS 22 členů. V průměru se lovilo ročně 6 až 8 kusů zvěře srnčí, 40 až 85 divočáků, zajíc se již nelovil a do roku 2017 se lovilo ročně 10 až 15 bažantů a v současné době se již neloví ani bažant.

Bohužel v posledních letech nacházíme na silnicích a kolejích ročně 10 až 16 kusů srnčí zvěře a 3 až 9 kusů zvěře černé. Od roku 2019 se v honitbě vyskytuje i zvěř jelení, dančí a mufloní, kterou máme povolenou lovit.

Ludmila Fuchsová, Věra Landová

Honební společenstvo LOV - Mníšek pod Brdy bylo vytvořeno v roce 1993 na základě tehdy platného zákona o myslivosti a to především z iniciativy vlastníků zemědělských a lesních pozemků příslušejících do katastrů města Mníšek pod Brdy a obce Kytín, kteří si vzali za cíl vytvořit společenstevní honitbu s možností výkonu práva myslivosti pro vlastní členy honebního společenstva. Mezi hlavní zakládající členy lze považovat dlouholeté poctivé myslivce p. Mirko Hlušičku st., p. Jiřího Brabce a p. Antonína Pecku, na kterých také spočinul největší díl zodpovědné, avšak doslova mravenčí práce ve vytvoření administrativních podmínek, nezbytných k tvorbě a uznání společenstevní honitby. To, že jejich úsilí bylo plodné, dokazuje rozhodnutí referátu životního prostředí okresního úřadu o uznání honitby. Tím také byla uzavřena úvodní kapitola představující vznik honebního společenstva.

Kapitolou další bylo vytvořit fungující skupinu myslivců s upřímným vztahem k myslivosti se všemi jejími přednostmi, ale především povinnostmi, které z jejího provozování vyplývají. Tedy skupinu lidí ochotných se v každém okamžiku o zvěř a její životní prostředí postarat bez ohledu na čas či zda tato činnost přináší finanční nebo jiná aktiva.

Honební výbor, do jehož čela byl zvolen p. Mirko Hlušička, uvážil kapacitní možnosti honitby, a rozhodl, že únosným množstvím členů v honitbě myslivost provozujících je do dvanácti myslivců. Honitba má charakter smíšené honitby. Východní hranice je tvořena okrajem města Mníšek pod Brdy, zahrnuje polní pozemky směrem na Stříbrnou Lhotu a Kytín a jejich okolí, dále pak přibližně 100 ha lesních pozemků a 4 ha vodních ploch. Hranice jihozápadní je tvořena dálničním tělesem a rozhraním pole - les západně a severně od Kytína a Stříbrné Lhoty. Z hlavních druhů zvěře, které se v honitbě vyskytují je jelen evropský, srnec obecný, prase divoké, bažant obecný, holub hřivnáč, kachna divoká, káně lesní, sojka obecná, liška obecná a kuna skalní i lesní. Vzácně pak i jelenec viržinský, daněk skvrnitý, zajíc polní, lyska černá, straka obecná a jestřáb lesní. Výskyt některých vyjmenovaných druhů zvěře v bezprostřední blízkosti metropole je evropskou raritou, kterou nám závidí i ekonomicky vyspělejší státy rozprostírající se od nás směrem na západ. Svědčí to o pravém stavu české myslivosti vycházející z tradic a historie, nezabývající se pouze lovem, ale především péčí o zvěř. V našich podmínkách je péče o zvěř celoroční a je přísně regulována a vyhodnocována plánem chovu a lovu a její dílčí součástí je také zlepšování úživných možností honitby předkládáním objemových a jiných druhů krmiv a to i krmiv medikovaných především v zimním období. Celoročně pak předkládáme kamennou sůl. Jako jediní v okolí, ve kterém se nachází více honiteb, vykupujeme od dětí z okolí plody jírovce (kaštanu), které také v období nouze zvěři intenzivně předkládáme. Nedílnou součástí práce každého myslivce je i péče o myslivecká zařízení, která neslouží, jak si někteří nešťastníci, kteří se pasují za ty "pravé" ochránce přírody, k likvidaci zvěře, ale naopak k jejímu dokrmování, pozorování a ke skladování například pícnin.

Pecka (mys. hospodář)-kráceno