Židé v Mníšku

Synagoga v Komenského ulici (okolo roku 1932)

V Komenského ulici č. p. 182 stojí obytný dům, který před rekonstrukcí býval židovskou modlitebnou.

Židovská komunita v Mníšku a okolí nebyla početná*, přesto zatoužila mít svou synagogu, kde by se scházela k bohoslužbám a jiným společenským účelům.

V roce 1875 zakoupil místní Náboženský izraelitský spolek od zbankrotovaného mníšeckého podnikatele Antonína Svobody (otce pozdějšího spisovatele F.X. Svobody) jeho usedlost, ve které dříve provozoval strojnickou továrnu, za 1 633 zlatých a 34 krejcarů rakousko-uherské měny. Smlouvu za kupující spolek podepsali Salomon Fanta, Joachim König, Alois Fišer (všichni z Mníšku) a Josef Novák z Čisovic.

Mníšecká synagoga sloužila židovské obci k bohoslužebným účelům plných 55 let.

Vlastní hřbitov židé v Mníšku neměli, své zesnulé souvěrce pohřbívali na hřbitovech v Dobříši a Litni.

Počet židovských obyvatel se v Mníšku nezvyšoval, podle posledního předválečného sčítání lidu z roku 1930 se k „izraelskému náboženskému vyznání“ hlásilo v Mníšku a okolí (Rymaně, Stříbrná Lhota, Kytín a Zahořany) pouhých 47 lidí (v celém Československu to bylo 117 551 osob). I to zřejmě stálo za rozhodnutím zdejší náboženskou obec zrušit, k čemuž došlo v roce 1930. Veškerý její majetek převzala Izraelská náboženská obec v Dobříši, kam pak místní židé jezdili nebo docházeli na bohoslužby (bývalá synagoga stojí na Mírovém náměstí č. p. 68).

K roku 1932 je v bývalé mníšecké synagoze doložen nájemník Eduard Kaufman, který tu měl sklenářskou dílnu.

V roce 1935 prodala dobříšská Izraelská náboženská obec budovu bývalé mníšecké modlitebny i se zahradou paní Boženě Berkové za cenu 20 000 Kč, která ji přestavěla na obytný dům.

K obytným účelům slouží dodnes.