Mníšecké kříže a křížky
Kříž za Rymaní
„Mezi dvěma stromy v polích na křižovatce cest za statkem u Hrubých stojí železný, omšelý kříž, stará práce, vsazený do kamenného podstavce. Nebožtík pantáta Hrubý vyprávěl, že tu kříž stojí na památku vpádu Švédů do zdejšího kraje kolem roku 1640. Na tomto místě se strhla šarvátka mezi tlupou švédských rejtharů a císařskými. Mrtvoly padlých byly pochovány zdejším lidem do společného hrobu a hrob je označen železným křížem. Když před léty otec pantáty Hrubého dával rozpadávající se podstavec opravovati, nalezly se při kopání základů lidské lebky a spousta kostí.“
Citace z knihy Jana Šťastného Městečko pod Skalkou, 1948, s. 134-135, ze které je i následující fotografie.
Kříž na Dobříšské
Křížek je naproti původnímu panskému špýcharu (nyní obytný dům) po levé straně ulice Dobříšské nedaleko rozcestí s ulicí Kytínskou.
Vlevo je fotografie křížku na stejném místě z knihy Jana Šťastného Městečko pod Skalkou, 1948, s.137, ze které je i následující krácená citace:
Postavený roku 1890 farářem Janem Kramerem z vděčnosti k Bohu za zázračné zachránění. Na zlatém vrchu se splašili koně a pádili s povozem po silnici k městu. V zatáčce, kde se dobříšská a kytínská spojují, zřítil se povoz do příkopu. Zpod vozu byli s menšími úrazy vytaženi čtyři účastníci pohřbu v Kytíně, řídící učitel A. Černý s chotí a farář Jan Kramer.
Kříž tří obětí v Bažantnici
Křížek je na památku události, při které byli po nešťastném výbuchu nalezeného granátu na konci 2. sv. války usmrceni dva mníšečtí občané (Josef Vlček a strážmistr J. Hrouda) a sovětský důstojník.
Je umístěn v původní staré bažantnici, nyní asi 200 m od Esmarinu směrem k D4.
Vlevo je fotografie křížku na stejném místě z knihy Jana Šťastného Městečko pod Skalkou, 1948, s. 137.
Kříž na rozcestí u Rymaně
Křížek je umístěn na rozcestí silnic do Rymaně a Čisovic.
Vlevo je stejný křížek na stejném místě na fotografii z knihy Jana Šťastného Městečko pod Skalkou, 1948, ze které je i následující citace :
"U rozcestí k Habrovému, který dal postaviti před třemi stoletími majitel panství Servác Engel z Engelsflussu, jest na památku tragického skonu dvou panských služebníků, lokaje a štolby, kteří se vraceli z vyjížďky s chotí a dvěma dětmi zámeckého pána a byli na tomto místě splašenými koňmi usmýkáni k smrti."
Kříž na Chouzavé
Křížek s letopočtem 1733 je umístěn v Chouzavé (část obce Kytín) na rozcestí poblíž nynější autobusové zastávky.
Vlevo je fotografie křížku na stejném místě z knihy Jana Šťastného Městečko pod Skalkou, 1948, s.137.
Kříž u Nové Vsi
Křížek je umístěn napravo u původní cesty z Nové Vsi do Mníšku. Nyní je po levé straně současné silnice z Nové Vsi do Mníšku nad zatáčkami.
Vlevo je fotografie stejného křížku na stejném místě z knihy Jana Šťastného Městečko pod Skalkou, 1948, s.137.
Křížek ve Stříbrné Lhotě
Křížek je umístěn u lip ve Stříbrné Lhotě na rozcestí hlavní silnice a cesty k směřující dolů k Zámeckému rybníku.
Dřevěný kříž ve Stříbrné Lhotě
Kříž je umístěn na konci cesty od restaurace Na návsi ve Stříbrné Lhotě nahoru k lesu.
Kříž u hřbitova
Je na místě původního ukradeného litinového křížku vedle lípy na rozcestí nynějších ulic Nádražní a Komenského.
Kříž na hřbitově
Je umístěn na mníšeckém hřbitově.
Kříž na Kopaninách u Kytína
Poměrně nový křížek umístěný v lukách jižně nad Kytínem.
Kříž u Kytína
Křížek je umístěn u "Kytínské spirály" před Kytínem napravo u silnice od Mníšku a byl vysvěcen P. Janem Dlouhým 14.9. 2019.
Kříž na vyhlídce u Skalky
Umístěn na místě starého dřevěného kříže u vyhlídky na Mníšek z hřebene, západně od kostelíka sv. Maří Magdaleny na Skalce.
Boží muka u Mníšku
Umístěny u mostku přes Bojovský potok, původně u výjezdu z Mníšku u státní silnice na Řevnice a Prahu. Není znám autor, ale předpokládá se výstavba za Ignáce z Unwertu v polovině 18. stol.
Kříž u kaple na Malé Svaté Hoře za Mníškem
Kamenný křížek je umístěn u kaple postavené v roce 1809.
Kaplička v domě č.p. 140 ("Na drahách")
Pozůstatek malé kapličky údajně vystavěné majitelem panství Servácem Engelem z Engelsflussu kolem roku 1685. Nyní ve zdi na domě č.p. 140 na křižovatce ulic Komenského a Čisovická.
"Z vděčnosti k Bohu za zázračné zachránění své manželky a dvou dítek při převrácení kočáru smýkaného splašenými koňmi"
Krácená citace z knihy Jana Šťastného Městečko pod Skalkou, 1948, s.140
Červený kříž u Skalky
Půjdete-li Hřebenovou cestou ze Skalky směrem k rozcestí U Červeného kříže (mezi místními a milovníky skaleckých lesů také známého jako rozcestí U Suché borovice) , narazíte přibližně po dvou kilometrech putování na dřevěný červený kříž umístěný po pravé straně cesty. Tento kříž zde byl vztyčen v létě roku 2012 za spolupráce Václava Kadlece, Josefa Slepičky a Antonína Landy na místě původního dřevěného kříže.
Původní dřevěný kříž stával uprostřed malé zahrádky obehnané dřevěným plůtkem, jak si ještě pamatují někteří mníšečtí a a lhotečtí pamětníci a je také je zmíněn v v knize Jana Šťastného Městečko pod Skalkou a dle povídky F. X. Svobody se k němu váže tento příběh:
„Do krásné lesníkovy dcery se zamiloval myslivecký mládenec a když poznal, že jeho láska není opětována, rozhodl se zmocnit dívky násilím. Jednoho dne k večeru na místě, kde kříž stojí, ji přepadl a zneuctil. Mladá dívka se z toho pomátla na rozumu a brzy zemřela. Mládenec po činu uprchl daleko do světa. Jako stařec, hnán zlým svědomím, vrátil se na místo svého zločinu a zde se oběsil“.
Z místa samého se tento příběh, bohužel, nedozvíte, protože přestože byl tento text mnohokrát umístěn přímo na kříži, je zřejmě tak oblíbený, že si jej pravidelně někdo odnáší domů.