Hasiči

  Oheň měl v celém průběhu dějin pro člověka a jeho hospodářský i společenský život nesmírný význam. Poskytoval mu teplo, chránil ho před dravou zvěří, dal mu možnost připravovat si pokrmy, pomáhal mu mýtit lesy a měnit je v úrodná pole. Nebezpečí ohně se projevilo v tom okamžiku, kdy nad ním člověk ztratil vládu, kdy se změnil v požár, ničící výsledky lidské práce. Na nízkém stupni vzdělanosti se člověk snažil oheň usmířit dary a oběťmi. Když ale poznal, že boží pomoc nepomáhá, začal se spoléhat na vlastní sílu. Z různých starých záznamů vyplývá, že o požární bezpečnost bylo a muselo být dostatečně dbáno, protože v převážné míře byla obydlí a hospodářská stavení dřevěná, se střešní krytinou šindelovou či doškovou, což bylo dotatečnou potravou ke zhoubným požárům. Hlavní osobou v předcházení požárů byl kominík, v době noční byl strážcem proti ohni a rušení nočního klidu ponocný. Oheň byl největším nepřítelem, který mohl zničit veškeré výsledky lidského snažení. Toho si byli teké všichni vědomi,  včetně tehdejších majitelů polí a lesů Velkostatku mníšeckého, včetně k němu náležejících statků v okolí. Majitelé a představení obcí, vyžadovali po svých podřízených, občanech, řemesnících a cechách povinnosti při vzniku takovéto události, které jim určoval již v době dávno minulé požární řád. Podle starých písemných záznamů, byla ochrana majetku obyvatel našeho městečka otázkou i několika občanů, kteří mezi sebou utvořili zvláštní skupinu lidí, která měla za úkol provádět specielní odborné hasičské práce, aby výsledky boje s ohněm byly úspěšné a účinné. Z městské kroniky se dovídáme, v zápise z roku 1859, že „...ten, který dodá první přípřež pro dopravu vody k požáru dostane 2 zlaté, kdo dodá  druhou přípřež, dostane 1 zlatý a třetí přípřež 50 krejcarů...“. Zde tedy ze zápisu malé zprávy je patrné, že Mníšek měl již tehdy  organisovanou požární ochranu na území města.  Starosta sboru hodnotil činnost  slovy: „... sbor má 20 členů ke cvičením sborovým s tím, že se může honositi skvělými výsledky nejen co do působnosti, nýbrž i ze stránky finanční. Od dobrodinců, z veřejných zábav a členských příspěvků dána byla dohromady částka 153 zlatých a 90 krejcarů, z čehož  zaplaceno bylo za 20 košíků na vodu k ohni částkou 30 zlatých...“ Dále pak byly provedeny volby představenstva dle Stanov, co Sboru zákonně povolenému. Zde již máme zápisem a doklady doloženo, že dne 1. února 1879 byl úředně a zákonně založen Sbor dobrovolných hasičů v Mníšku pod Brdy spadající pod c.k. hejtmanství Smíchov, země České.

 Veškeré potřeby pro svoji činnost, jako koše na vodu, žebříky a háky  byly kupovány z příspěvků členů přispívajících, z darů Mníšecké obce, z výtěžků pořádaných plesů a darů tehdejších mecenášů. Podle výkazu z roku 1894 „...má obec Mníšek 1425 obyvatel, počet domovních čísel 203, která jsou všechna obydlena, dále má 200 stodol a chlévů. V místě nacházejí se 4 rybníky, z nichž nejbližší je 500 metrů k odběru vody na hašení vzdálený.  Pokud se hasičského náčiní týká, skládá se z jedné čtyřkolové stříkačky,  4 velkých trhacích háků, 6 menších háků, 8 sudů na přivážení vody k požáru, 2 žebříky a 20 košů na vodu. Tento hasičský majetek má hodnotu 355 zlatých a 40 krejcarů. Hasičský sbor čítá 21 činných členů. Sbor dobrovolných hasičů  v Mníšku pod Brdy byl v té době členem Zemské ústřední  jednoty hasičské Království  Českého, prostřednictvím župní okresní jednoty PROUD v Novém Kníně.  Z další činnosti sboru dle dochovaných zpráv: „ Dne 15 června 1894 zůčastnil se sbor hašení požáru v obci Čisovice. A ač právě děsný vítr panoval, podařilo se sboru veškerá sousední dřevěná a slamou zakrytá obydlí a stavení zachrániti, což záleželo jen na sboru mníšeckém, protože sbor obce Čisovic velmi slabě zastoupen byl“.  V Mníšku existovala „Knihovna dobrovolného hasičského sboru“, která nepůčovala knihy jen svým členům ale i ostatním občanům města. Tato knihovna se stala součástí obecí knihovny kolem roku 1920. Velkou  kulturní a společenskou akcí národnostního významu byla v Mníšku slavnost dvacetiletého trvání Sboru dobrovolných hasičů konaná dne 25. června 1899, při níž bylo provedeno svěcení nové stříkačky zakoupené z vlastních peněz sboru. Prvá hasičská zbrojnice se v té době nacházela v kostelní zdi s vyústěním na komunikaci napříč náměstím. Příchod 20. století nebyl v Mníšku zrovna radostný. Roku 1900 vypukl ve městě velký požár, který zachvátil západní část náměstí, od Městského úřadu až ke Správě polesí,  kde celá řada domů lehla popelem.  Ve vydání sborové pokladny lze najít i jiná než materiálová vydání, např. na pojištění členů, listonoši a sborovému poslíčkovi za poselné, vyčištění a oprava průtoků (hadic), vyčištění a namazání stříkačky, nebo za cesty na školení a delegace ke sborům na jejich schůze, oslavy a sjezdy, jakési cesťáky. Sbor zdárně vyvíjel svoji činnost s určitými úspěchy jak v obětavosti na poli požární ochrany, tak i zároveň na poli osvětovém, což bylo za Rakouska pro český národ zvláště důležité. V pokladní knize jsou vedena vydání např, příspěvek pro Válečné vysloužilce, do pokladny pro ošacení chudých, hospodářskému spolku, nebo příspěvek župě Proud. V pozdějších letech a v době republiky příspěvek legionářům, Sokolům na výstavbu  tělocvičny, nebo dar na Husův pomník, Okrašlovacímu spolku v  Mníšku a příspěvek vyhořelému Janu Šťastnému v Černolicích. Z příspěvků a darů nelze nezmínit dar zámeckého Vysokonadého pána barona Karla ze Širdingu 50 zlatých a 1 hektolitru piva za účast při požáru v Kytíně, Paní baronky Šefenarové ze Řitky 10 zl. za účast při požáru, paní Terezie Wágnerové spisovatelky, poukázala spolku 150 zl. Premie od První české pojišťovací společnosti hasičskému sboru, který se zůčastnil při požáru v Mníšku 10 zl., pojišťovna Slavie věnovala za účast při požáru v Čisovicích a Klínci 50 K. V roce 1909 přijmuto od nového zámeckého pána barona Kasta z Egelsbergu 100 K. Na paměť svých 70. narozenin věnoval mníšecký spisovatel F. X. Svoboda sboru 1000 K. V letech 1904 a 1905 přišla také menší krize, jejíž příčinou byly určité neshody ve sboru vzniklé na základě pomluvy, že prý při požáru v Kytíně mníšečtí hasiči nepracovali s největším úsilím. Nový výbor sboru byl zvolen 12. listopadu 1905, v čele se starostou Emanuelem Léblem. Po jeho nahlášení nadřízenému orgánu, kterým byla v té době hasičská župa KAZÍN se dal do práce. Činnost sboru byla v krátké době opět velmi dobře hodnocena. Ze zpráv roku 1905 se dovídáme o velkém požáru v Čisovicích,  kde schořelo 6 stavení i se zásobami, největší požár byl ovšem v Kytíně, který vypukl o šesté hodině večerní a kterému padlo za oběť 16 stavení a 32 rodin bylo krutě postiženo.  Dne 5. ledna 1906 vypukl požár v čp. 146 u p. V. Želiny, zachrániti se nedalo nic, takže sbor jen okolní stavení hájil. Velitelem byla chválena poslušnost a rychlost členů při požárech. Tuto záslužnou a obětavou práci hasičů tehdy ocenilo i Jeho Veličenstvo císař a vydal za 25 leté činné členství „ Záslužné medaile “, které obdrželi z Mníšku 3 členové sboru, Josef Bureš, Václav Hušák a Jan Smělý. Byla to veliká oslava, zakončená po rakouské hymně písní  „Kde domov můj“.

Avšak obecní výbor měl přání, aby se k požárům v okolních vesnicích nejezdilo, jenom při velkém větru, nebo na požádání. Okruh obcí kam až hasiči z Mníšku zajížděli likvidovat požáry byl na tehdejší dobu úctyhodný. Voznice, Nová Ves pod Pleší, Stříbrná Lhota,  Rymáně, Zahořany, Bojanovice, Čisovice, Líšnice, Řitka, Černolice či Klínec. Hasiči zasahovali v roce 1905 u 2 požářů v místě, v roce 1908 u tří požárů, 1921 u 2 požárů v Mníšku a jednoho v Čisovicích.  Hasiči také schůzovali a jelikož neměli svoji stálou místnost, projednávali tedy své úkoly buď v hostinci Na Zlatén vrchu u pana Lišky, U Chadimů, U České koruny u pana Širokého, U černého koně u pana Šťastného, nebo ve Velké hospodě u pana Rady. Hasiči pomáhali i místním divadelním ochotníkům při jejich představeních, kdy prováděli asistenční hlídky, ale zároveň si přitom postěžovali, že „ páni ochotníci je považují za své sluhy, což je pro sbor nedůstojno“. V roce 1912 si stěžoval velitel hasičů, že je ve zbrojnici nepořádek a „... jaké by to mělo v případě potřeby následky, když voznice, žebříky a jiné potřebné věci jsou rozpůjčovány po stavbách, a klíč od zbrojnice se nemá nikomu půjčovat...“. Na základě této připomínky starosta sboru nařídil starostovi obce, aby uvedl tuto věc ihned do pořádku. Starosta obce uvedl v brzské době vše do náležitého pořádku. 8. února  1914 bylo také konstatováno, že sbor má sice málo příznivců, ale přesto je nejpotřebnější v obci a když vypukne požár, spěchá každý pomáhat ať je to ve dne či v noci. I když toto je poslední zmínka před počátkem světové války (1914 - 1918), z pokladní knihy je zřejmo, že sbor v této době základní úkoly plnil.  Po skončení světové válečné vřavy se 29. prosince 1918 sešla první členská schůze po čtyřech letech v hostinci U černého koně, první v samostatném Československém státě. 30. června 1920 vypukl v Mníšku požár. Při hodnocení provedeného zásahu bylo konstatováno, že stroj byl ve vzorném pořádku na požářiště včas dopraven, členstvo se zůčastnilo v plném počtu záchranných prací a oheň byl včas uhašen. V té době bylo také mníšeckými občany rozhodnuto, že na počest místních padlých vojáků ve Světové válce bude vystavěn pomník, odhalen v roce 1928. Hasičský sbor věnoval na tuto akci 200 korun a  věnoval na pomník prvého zemřelého národního hrdiny ministra vojenství Mir. Štefanika fin. obnos 20 K. V roce 1923 bylo rozhodnuto o zmotorisování ruční koněspřežné stříkačky, za částku 16.500 korun, což nebyla na tehdejší dobu laciná záležitost. Finančně byla zajištěna sbírkou a půjčkou od místní Kampeličky.  Zakoupeny 3 podíly Hasičské vzájemné pojišťovny a 5 podílů po 10 K, sboru Dobříš na zakoupení automobilové stříkačky, splatno po dobu 10 let od roku 1930. Od roku 1925 do r. 1936 nemáme žádné doklady o činnosti sboru. Velká slavnost byla v Mníšku 13. dubna 1937, při které byla Sboru dobrovolných hasičů v Mníšku pod Brdy předána místním zastupiteltvem, nová motorová stříkačka od firmy R.A. Smekal. Také byl zakoupen za 8.000 korun první  automobil zn. BUICK pro dopravu mužstva a stříkačky. V roce 1939 mníšečtí hasiči zasahovali nejen u požárů, ale i při povodních v Mníšku, Čisovicích a Bojově. Po dobu nacistické okupace, v době protektorátu, jsou činnosti a zprávy z jednání omezeny pouze na výčet vykonané práce, aby nebyla zavdána příčina ke zvýšenému sledování činnosti sboru a jeho členů.      

   V roce 1946 se stalo financování Sboru coby zásahové jednotky, součástí obecní zprávy a materiálové zabezpečení bylo součástí rozpočtu města. Hasiči již nebyli odkázáni jen na příspěvky a dary. Z 5. července tohoto roku je i zmínka o účasti při požáru ve Hbitech. Rok 1947 je zde připomenut dopravní nehodou hasičského vozidla Buick, do kterého v Mníšku narazil autobus. Bylo zraněno 7 hasičů, z toho 3 těžce. Byla přebudována hasičská zbrojnice, stojící mezi Sokolovnou a Městským úřadem a přistavěna sborovna pro školení a schůze. V roce 1951 byla zapojena nová elektrická sirena pro sezvání mužstva. Od roku 1954 se začlo u sboru pracovat s mládeží, čímž si sbor vychovával budoucí členy. Pro přepravu stříkačky sbor dostal přiděleno nákladní vozidlo Praga - RN a v roce 1958 stříkačku PPS 8. Přidělení nové techniky bylo podmíněno zrušením a odevzdáním vozidla Buick tehdejšímu okresu Dobříš. Čtyři zásahy u požárů v roce 1955 a u pěti požárů v roce následujícím. Při požáru bývalého hotelu Sequvens v roce 1971 došlo k poruše stříkačky PS 8 a na základě toho, byla sboru přidělena Okresním národním výborem Příbram  stříkačka nová PPS 12. Cisternová automobilová stříkačka Praga RN CAS 16 od březohorského sboru, byla přidělena v témže roce. Jelikož město nemělo vyhovující požární zbrojnici, byla provedena stavební úprava ve staré zbrojnici, aby bylo možno v zimě garáž temperovat a jednotka tak byla akceschopná. V padesátých a šedesátých letech bylo několik jednání o stavbě nové hasičské zbrojnice. Pokaždé z této akce sešlo. Až koncem 60. let se dostala hasičská zbrojnice do plánu města a stavba začala v roce 1975.  V témže roce zakoupil sbor z vlastních prostředků havarovanou cisternu CAS 25 Škoda 706 RTHP. Po více než roční usilovné práci bylo vozidlo dáno do provozu při příležitosti otevření nové požární zbrojnice. Slavnost k otevření nové požární zbrojnice se konala 7. května 1977. Pod patronací města byl uskutečněn průvod k nové budově, kde byli odměněni zasloužilý členové sboru, zhlédnuta výstava dokumentů a techniky, na závěr bylo velké námětové cvičení. Při té příležitosti bylo sboru přiděleno dopravní vozidlo DA 12 Avie. 21. říjen 1979 byl hlavním dnem oslav stého výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Mníšku pod Brdy. V dopoledních hodinách probíhala jednotlivá cvičení a ukázky  práce s technikou, jak starou tak novou. Odpolední slavnostní schůze se neobešla bez udělení vyznamenání a čestných uznání za práci ve sboru. Na podzim roku 1985 se podařilo od armády získat vyřazené vozidlo CAS 32 Tatra 138. Po dvouleté opravě bylo vozidlo zařazeno do výjezdu. Zároveň byla ze služby vyřazana stařičká cisterna Praga. Dosud je chována u sboru jako muzeální kus a používána k příležitostním propagačním jízdám.

Pro osobní ochranu zasahujících hasičů se v roce 1996 započalo s vybavováním členů  nehořlavými zásahovými kabáty DEVA a od Hasičského sboru hl. města Prahy získáno 20 ks dýchacích přístrojů „Saturn“. Na jeře 1998 přibylo 11 ks přileb Gallet a kapesní radiostanice. Členové zásahové jednotky byli vybaveni svolávacím zařízením a později mobilními telefony, takže je slyšet známou požární sirenu méně často než dříve. V roce 1997 bylo sboru dobrovolných hasičů Mníšek zapůjčeno vozidlo CAS 25 K 101 LIAZ od Kovohutí Mníšek, po zrušeném sboru podniku a později převedeno na město. Po roce 2000, se vznikem krajského zřízení, pod vlivem mimořádných událostí většího rozsahu (povodně, velké požáry, teroristické akce), doma a ve světě, dochází k dofinancování dobrovolných hasičů krajskými úřady. Město Mníšek zainvestovalo nákup nové cisternové automobilové stříkačky CAS 32 Tatra 815 s dotací od kraje, svolávací zařízení k sezvání mužstva prostřednictvím SMS zpráv, vozidlové a kapesní radiostanice Motorola a dovybavení mužstva zásahovými obleky. Jednotka sboru dobrovolných hasičů V Mníšku pod Brdy zasahovala v roce 1994 u 17 požárů, v roce 2001 31zásahů a v roce 2008 u 49 událostí, z toho 30 mimo katastr města. Velkých událostí v průběhu let minulých se mníšečtí hasiči zůčastnili, v roce 1953 požár stodoly a stájí proti poště, 1955 požár panské stodoly v Mníšku u fotbalového hřiště, 1968 požár zámeckých stodol, 1978 požár Svaté Hory v Příbrami, 1997 povodní v Olomouci na Moravě a 2002 povodně v poberouní zejména v Řevnicích, kde jednotka pobyla při likvidaci následků vícejak 14 dnů. Hasičská technika vyžaduje neustálé opravy a údržbu, aby byla v kteroukoli noční a denní dobu připravena k účinnému zásahu, zrovnatak školení a výcvik jednotky je náročný na volný čas členů sboru. Za vraty hasičské zbrojnice jsou ukryty stovky poctivě odpracovaných hodin  dobrovolných hasičů. Členové Sboru dobrovolných hasičů v Mníšku pod Brdy mají za sebou bohaté zkušenosti z mnoha provedených zásahů. Jsme připraveni chránit životy a majetek všech, kteří se příčinou živelným pohromám a nehodám ocitnou v tísni. K tomu nás váže  úsilí a odkaz našich předků.                                                      Sepsal Jiří Vlček st.

Sbor dobrovolných hasičů v Mníšku pod Brdy byl založen v  roce 1879. K uskladnění hasebního nářadí a potřebného materiálu k činnosti sboru bylo první hasičské skladiště – zbrojnice, na náměstí v kostelní zdi s výjezdem do Nádražní ulice, zde byla skladována i koňská stříkačka.  V roce 1936 kdy byla pořízena motorová stříkačka  Smekal a vozidlo Buic pro dopravu mužstva, se již hasičská zbrojnice nacházela v objektu vedle radnice s výjezdem na dobříšskou ulici. Součástí byla i malá klubová místnost.  V padesátých letech po převzetí zodpovědnosti za požární ochranu obcí a přidělení nového požárního vozidla Praga RN narůstal tlak na pořízení většího objektu pro účely garážování vozidla. Toto bylo garážováno v kolně U Matysů. Martýrium zbrojnice, táhlo se téměř do konce šedesátých let. V této době byly opatřeny plány od ministerstva vnitra na stavbu nové požární zbrojnice se dvěma bytovými jednotkami. Při plánování a schvalovacím řízení na Krajském národním výboru v Praze, dostalo Město  nabídku od KNV, na výstavbu čtyř bytových jednotek ale mimo objekt hasičské zbrojnice s tím, že bytovky zaplatí KNV a hasičskou zbrojnici město. Tak se zrodil upravený projekt pro obě stavby s realizací začátkem sedmdesátých let. Ještě jednou byla stavba ohrožena a to delimitací Mníšku od okresu Příbram do okresu Praha západ v roce 1974. Ale slib i plán byl splněn, stavbu prováděl Okresní stavební podnik Příbram, stavební správa Dobříš. Nejprve byly vystavěny bytovky dokončeny 1974. Návazně nato hasičská zbrojnice kolaudována v roce 1977. 

                                                                                        Jiří Vlček sen.