Kovárna u Tomků

Bývalé kovárny 

V minulosti patřila kovárna do každé větší vesnice a v Mníšku byly hned tři. Obvykle se kvůli nebezpečí požáru stavěly na kraji obce, a to buď samostatně, nebo tak, jak tomu bylo v naší obci, jako součást obytných domů. Poblíž křižovatky Dobříšské a Kytínské ulice to byla kovárna u Králů, ve které je do dnešního dne zachována výheň. Na Pražské ulici proti hasičské zbrojnici (tehdy tu ještě zbrojnice nebyla), stávala kovárna pana Štětky a na rohu současných ulic Tovární a Za Sokolovnou byla kovárna zámecká.

Často byl součástí kováren dřevěný přístřešek, který můžete vidět i na fotografiích mníšeckých kováren. Zde pracovali kováři na denním světle a odbývalo se zde jednání se zákazníky. Z těchto tří kováren už neuvidíte kovárnu pana Štětky, která byla zbourána a na jejím místě je nyní postavena restaurace Al Capone.

Kováři byli lidmi váženými, v jejich výhních se železo měnilo hlavně ve výrobky důležité pro zemědělství. Téměř každý chalupník v Mníšku měl kousek políčka, na kterém hospodařil a kravku, kterou zapřahali do vozu, popř. i koně, a tak potřebovali podkovy, obruče, motyky a pro lesní dělníky kováři vyráběli sekyry, loupáky kůry, pořezy a také hřebíky a řetězy.

Věra Landová a kol.